FRANTIŠEK KOWOLOWSKI
TERITORIUM 199

František Kowolowski (1967) obecně zapadá do rámce ostravské výtvarné scény, jenž se vyprofilovala kolem poloviny devadesátých let. Od roku 1986 studoval v ateliéru malby Jana Tarasina a Ryszarda Winiarskiego na Akademia Sztuk Pięknych w Warszawie, kterou absolvoval v roce 1991 svou diplomovou prací s názvem Mýty a živly. V, pro Cenu Jindřicha Chalupeckého, překotném roce 2000 byl dokonce jedním z jejích finalistů. Zatímco v Brně, jeho bydlišti, je patrně nejvíce v podvědomí jeho vynikající kurátorská činnost – postupně v Moravské galerii v Brně (1994 – 1996) a Domě umění města Brna (od roku 2000) a činnost na poli teorie umění, tak v Ostravě je jedním ze základních pilířů tamější umělecké scény. Mimo pedagogické působení na Fakultě umění Ostravské univerzity v Ostravě, co by vedoucí Ateliéru malby II, je také společně s Jiřím Surůvkou a Petrem Lysáčkem jedním ze členů skupiny František Lozinski, o.p.s.

Pro Kowolowského akční tvorbu, která je důležitou součástí jeho díla, je typickým rysem zkoumání role umělce skrze jeho vlastní fyzické nasazení a pro ostravskou scénu tolik typický model sociálně kritické a ironické subverze, jejíž gesta jsou umělci delegována na svou vlastní osobu do podoby tzv. zrcadla, jsou jistě rovněž jeho neodmyslitelnou součástí. V konečném důsledku je v jeho performancích důležitým motivem mlčení a samotné sdělení prostřednictvím stručných a dobře mířených hesel. Za všechny může být dobrým příkladem video This Body Belongs to Art z roku 2002, na němž si nechal do zad vyřezat tento nápis jako demonstraci aspektu tělesného nasazení v umění. V rámci jiné akce, provedené v čínském Pekingu, s názvem Nomádská strategie (2009), při níž přímo ve veřejném prostoru tiše demonstroval s drobnými kartonovými tabulkami, jenž nesly hesla jako World is our image, This reality was captured by art nebo Time is composed of nothing.

Pro jeho dílo, řekněme, hmotného charakteru je opět typická vlastní časovost, procesuálnost a jakási nestálost. Za příklad poslouží instalace s názvem Lokální entropie (2008) nebo jeho Depozitáře. Prvním takovým depozitářem byla Kancelář (2000, Finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého, Veletržní palác), jenž byla matematickým rozkladem inventáře kurátorského pracoviště. Jeho druhý Depozitář (2002, Moravská galerie v Brně) byl instalací skutečného depozitu se sbírkovými předměty Moravské galerie s kartotéční skříní a stolem pro jeho správce a zatím posledním takovým depozitem byla jeho výstava s názvem Depositum v Galerii výtvarného umění v Ostravě (2012), v němž již však poprvé použil výhradně svá vlastní díla.

FRANTIŠEK KOWOLOWSKI: TERITORIUM 199

„Trestankyně mají svůj denní řád, který musí s veškerou přesností dodržovat; práce jsou jim rozdělovány podle jejich schopností. Denně mají mši svatou, duchovní čtení, výuku, zpěv duchovních písní, častější přijímání svátostí a přísnou mlčenlivost. Mají hodiny odpočinku, kdy se mohou poveselit, navzájem spolu pohovořit a mohou se také bavit pohybovými hrami. Nikdy však nesmí být ponechány samy nebo bez dozoru a v tomto směru musí být zachována nejpřísnější důslednost. Drobné přestupky vůči poslušnosti nebo proti pravidlům chování musí být ihned se vší vážností vytknuty nebo potrestány, neboť toto je prostředek, jak zabránit větším chybám.“

Z archivu řádu sester sv. Vincence z Pauly, pověřeného správou trestnice ve Valašském Meziříčí

Jsou prostory od počátku zamýšlené jako výstavní, které alespoň domněle naplňují modernistickou představu galerie jako prostoru speciálně segregovaného, v jehož rámci – slovy Briana O´Doherthy – dochází k symbolické anulaci vnější sítě časoprostorových vztahů. A jsou prostory, jež se výstavní funkci adaptovaly teprve časem. Historii takových prostor lze přirozeně dílem zastřít, neutrální bílá krychle z nich však tak jako tak nikdy nebude. Samozřejmě, že i v nich lze vystavovat díla, která se nezpovídají místnímu geniu loci. Ve výsledku je ale určitě lepší tuto lokální predispozici využít a spojit vlastní záměr s účinky konkrétního místa.

            Není pochyb o tom, jaký typ prostoru reprezentuje Galerie Kaple. A stejně tak není pochyb, jakou cestu zvolil František Kowolowski. Jeho výstava Teritorium 199 není autistickým výronem umělce. Je tomu spíše naopak, neboť představuje jeden z možných způsobů jak se s daným prostorem vyrovnat, jak s ním komunikovat a podněty, které z této komunikace vzejdou, usadit do obecnějšího rámce vlastní tvorby. Výstava, kterou se zde autor představuje má tak blíže k místně specifické intervenci. A protože se oproti zvyklostem vše podstatné odehrává především na podlaze, je prvním vizuálním stimulem, který divák při vstupu registruje, prostor sám o sobě. Ve vztahu k tématu je tento moment důležitý, neboť naznačuje, do jaké míry ve výchozím konceptu hraje roli sama budova. Divákův vjem se ale radikálně proměňuje v okamžiku, kdy na podlaze zaregistruje první písmena textu. Na půdoryse 199 znaků jsou zde rozprostřeny vybrané výroky Michela Foucaulta z jeho kultovní eseje „Dohlížet a trestat“, pojednávající o vzniku a vývoji instituce vězení. Slova, která je divák nucen číst, v daném prostoru dobře rezonují, protože v době, kdy byla v polovině 19. století na žerotínském zámku zřízena ženská trestnice, sloužila budova dnešní galerie jako vězeňská kaple. Instalace se ale určitě nevyčerpává jen tím, že zúročuje historický kontext. Současný geopolitický vývoj ve světě dává ostentativně najevo, že Foucaultovy myšlenky lze snadno aplikovat i na dnešní společnost. Společnost, jež se v rámci domnělého bezpečí vzdává svých práv a svobod a dobrovolně se nechává spoutat osidly represe stávajícího mocenského aparátu. Ostrůvky vět a souvětí na dlažbě galerie, které podvědomě zabraňují ve volném pohybu, tak mohou symbolicky značit naší pozici. Představují bariéru, která je více myšlená než faktická, stejně jako mentální vězení, do něhož se stále více uzavíráme. Nezbývá tedy než písmena zašlapat do země, nebo je uzřít z jiné perspektivy a nechat je znovu zmizet.

Tomáš Knoflíček

Studia

1986 - 1991 Akademie Výtvarných umění ve Varšavě, atelier malby Jana Tarasina, Ryszarda Winiarskiego

1982 - 1986 Střední uměleckoprůmyslová škola v Brně

 

Stipendia

2006 “Exploring Urban Space“, Public Space- Bukuresti, Romania

2004 Sympozium k výstavě Four rouses, Galerie Arsenal, Bialystok, Polsko

1999 Institut fur kulturwissenschaft, Wien 1999

Profese

Od roku 2004, odborný asistent ateliéru Malba II, Institut pro umělecká studia Ostravské univerzity

Od roku 2004, externí pedagog na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně – ateliér videa prof. Rónaie.

Od roku 2000 kurátor Galerie G99, Dům umění města Brna

Od 1997 roku kurátor, Galerie Mladých U dobrého pastýře, Dům umění města Brna

1996 - 2002, externí pedagog malby a kresby na Janáčkové Akademii muzických umění v Brně, Katedra scénografie.

1994 – 1996, Moravská Galerie v Brně, lektor a kurátor současného umění.

Členství ve výtvarných skupinách

Lozinski František

 

 

Kurátor výstavy: Leszek Wojaczek

Úvodní slovo k výstavě:Tomáš Knoflíček

Performance autora na vernisáži: Intervence no 1.

Hudební vystoupení: Vítrholc

 

Více o vystavujícím: František Kowolowski

Více o undergrandovém hudebním seskupení z Brna: Vitrholc

 

DOPROVODNÉ PROGRAMY

8. 4. 2016 18.00 hod. vernisáž výstavy Františka Kowolowského

8. 4. 2016 16.00 hod. performance autora: Intervence no 1.

8. 4. 2016 20.00 hod. koncert skupiny Vitrholc 

12. 4. 2016 12.00 hod. komentovaná prohlídka s kurátorem výstavy

29. 4. 2016 17.00 hod. komentovaná prohlídka s kurátorem výstavy

2. 5. 2016 16.00 hod. workshop k výstavě

6. 5. 2016 14.00 hod. konceptuální umění, přednáška

7. 5. 2016 14.00 hod. rodinné odpoledne v galerii, Fr. Kowolowski jako inspirace

7. 5. 2016 Open space v rámci festivalu Majáles 2016

9. 5. 2016 14.00 hod. komentovaná prohlídka pro žáky ZŠ

13.5. 2016 17.00 přednáška: Nejvlivnější současní umělci

17. 5. 2016 14.00 hod. komentovaná prohlídka pro žáky ZŠ

20. 5. 2016 17.00 hod František Kowolowski rektor, umělec, Open studio pro rodiny

27. 5. 2016 19.00 hod projekce záznamů performancí a dosavadních akcí Františka Kowolowského 

27. 5. 2016 20.00 hod. komentovaná prohlídka s autorem výstavy

27. 5. 2016 21.00 hod. "Amnestie poezie" - Autorské čtení básníků a performance skupiny Vítrholc:František Kowolowski, Karel Škrabal, Dalibor Maňas, Bořek Mezník, Libor Poznámka Pospíšil, industriální doprovod Pavel Pohořelský 

27. 5. 2016 Open space v rámci festivalu Meziříčská muzejní noc 2016

29. 5. 2016 19.00 hod. koncert vážné hudby (Ochutnávka ze starých italský, francouzských a španělských melodií 1200-1700)

 9. 6. 2016 18.00 hod. koncert pěveckých sborů Stonožka a miniDIZO