LIBOR NOVOTNÝ
Poznámky k inteligenci větve

Ve své tvorbě se Libor Novotný systematicky věnuje přírodním procesům a dává je do souvislostí s dalšími fenomény současného přetechnizovaného světa. Výstava nazvaná  Poznámky k inteligenci větve ale nepojednává jen vztahu přírody a techniky, je také o dialektice intuitivního a racionálního uvažování, o vztahu náhody a řádu či pohybu a klidu. Podstatná část děl Libora Novotného využívá přírodních fenoménů k tomu, aby na jejich pozadí demonstroval racionální, technicistní či sémanticky artikulovaný systém. Vnímá přírodu jako nejsofistikovanější stroj, současně nám ale sděluje jak se náš postoj k přírodě za posledních cca 200 let vyvinul od kontemplativního k pragmatickému. Jak ji - ve snaze uchopit - znásilňujeme, zainteresováni už nikoli touhou zjistit, jaká příroda doopravdy je, nýbrž otázkami, co se s ní dá dělat. Přírodověda se mezitím proměnila v techniku a každý objev, každé nové zjištění, jakoby bylo spojeno s otázkou, jaký z něho může být praktický užitek.

            Počínaje osvícenstvím vedla všeobecná tendence lidského myšlení k rostoucí důvěře ve vědeckou metodu a v přesné, racionální pojmy. Skutečnosti, které nezapadaly do uzavřeného rámce vědeckého myšlení, tedy například víra, náboženství a vlastně i umění, byly podrobeny všeobecné skepsi. A tento stav trvá, přičemž se poněkud zapomíná, že se i současné vědecké pojmy hodí jen na velmi omezenou část skutečnosti a ta zbývající, dosud nepochopená či nepochopitelná, zůstává nekonečná.

            Vraťme se ale k výstavě. Jejím ústředním motivem - s nímž čile komunikuje i zbytek prezentovaných děl - je na podlaze vyskládaný molekulární vzorec melatoninu sestavený ze starých parket, svezených z různých míst Čech a Moravy. Melatonin je hormon produkovaný šišinkou, tedy endokrinní žlázou umístěnou v oblasti mezimozku, reagující silně na světlo a ovládající řízení pochodů dne a noci v našem těle. Kromě této vědecky doložitelné funkce je ale opředen i řadou hypotéz o jeho vlivu na duchovní stránku člověka, neboť samotná šišinka je hned několika kulturami nahlížena jako „třetí oko” a sídlo duše. Tvorbu melatoninu údajně poškozuje tzv. modré světlo vycházející z většiny elektronických zařízení jako jsou počítačové monitory, displeje televize, mobilu apod. Při několikadenním pobytu člověka ve tmě se ale jeho produkce výrazně zvyšuje a mozek začíná pracovat na jiných frekvencích a podle jiných parametrů, než jaké běžně známe. Může prý dokonce docházet k zážitkům, které se jinak dají navodit dlouhodobou meditací, nebo požitím psychotropních látek. Výrazně se také zlepšuje orientace (i přes zdánlivě paradoxní pobyt ve tmě), schopnost intuice a působení melatoninu je přikládána i schopnost nastartovat nevyužívané funkce mozku, které klasická neurověda odmítá, protože mají spíše charakter spirituálního zážitku.

            Tento významový kontext ostatně umocňuje i umístění složeného obrazce odkazující na motiv labyrintu na podlahách středověkých katedrál, coby tradičního symbolu iniciace, smrti a následovného znovuzrození či přechodu z oblasti profánní k sakrální. A autor jej rozvíjí i poukazem na možné souvislosti s arabskou ornamentikou nebo jí blízkými krystalografickými vzory, vycházejícími z elementární matematiky, podřízenými stejnou měrou jak technickým nebo empirickým parametrům, tak spirituální zkušenosti.

            Přes veškerou hravost a nenásilnost je proto výstava Libora Novotného především výmluvnou připomínkou omezenosti našeho stávajícího vnímání světa a zvážením možných alternativ k materialistické ontologii. Přemýšlivému diváku pak třeba myslí probleskne, že to bylo a snad stále je i umění, které - navzdory nejednoznačnosti své výpovědi - na poli lidského poznání významně participuje.

Libor Novotný a Tomáš Knoflíček

Vzdělání:

1994 - 1998 SUPŠ sklářská Železný Brod, akad.soch. Břetislav Novák

1998 - 2001 VOŠ sklářská Nový Bor, akad. mal Antonie Jankovcová,,akad.soch. Václav Machač

2002 - 2007 Institut pro umělecká studia Ostravské univerzity, Ostrava, prof. Eduard Ovčáček, Doc.Petr Lysáček

2009-2014 doktorský program Vizuální komunikace, Fakulta umění a designu, UJEP, Ústí nad Labem, Doc. Daniel Hanzlík

Pedagogická činnost

od 2008 asistent ateliéru kresby, Fakulta umění Ostravské univerzity

od 2010 asistent na katedře architektury, Fakulta stavební, VŠB TU, Ostrava

Kurátor výstavy: Leszek Wojaczek

Úvodní slovo: Tomáš Knoflíček

Hudební vystoupení: Rowan Kilduff

DOPROVODNÉ PROGRAMY 

1. 3. 2017 18.00 hod. vernisáž výstavy Libora Novotného, výstavu zahájil proděkan Fakulty umění Ostravské univerzity Tomáš Knoflíček

1. 3. 2017 19.00 hod. koncert mezi uměním: koncert irského zpěváka Rowana Kilduffa v rámci vernisáže

6. 3. 2017 13.00 hod. komentovaná prohlídka výstavy  

7. 3. 2017 10.00 hod. komentovaná prohlídka výstavy  

8. 3. 2017 14.30 hod. workshop pro děti

10. 3. 2017 16.00 hod. komentovaná prohlídka s kurátorem výstavy

16. 3. 2017 13.00 hod. komentovaná prohlídka výstavy pro SŠ 

17. 3. 2017 10.30 hod. komentovaná prohlídka v rámci Mezinárodního festivalu jevištních forem

22. 3. 2017 16.00 hod. lektorský program pro školy

28. 3. 2017 10.00 hod. komentovaná prohlídka s autorem výstavy Liborem Novotným  

28. 3. 2017 11.00 hod. prezentace děl Libora Novotného 

28. 3. 2017 12.00 hod. art studio: škola v galerii- výtvarná výchova mezi objekty Libora Novotného, akce pro žáky a studenty základních a středních škol

1. 4. 2017 13.00 hod. rodinná výtvarná dílna

5. 4. 2017 15.00 hod. komentovaná prohlídka výstavy s autorem Liborem Novotným

7. 4. 2017 15.00 hod. workshop pro studenty Základní umělecké školy Alfréda Radoka, rodinná výtvarná dílna

12. 4. 2017 11.00 hod. prezentace děl Libora Novotného 

19. 4. 2017 13.00 hod. workshop se studenty Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

21. 4. 2017 16.00 hod. dernisáž výstavy - poslední odpoledne s výstavou Libora Novotného

4. 3. 2016 16.00 hod. rodinná výtvarná dílna