Michal Kalhous
V kapli

Kalhous se do kaple určitě vejde. Ale co v ní bude dělat? Nevím jistě ani já… Název poněkud provokuje svojí nejednoznačností, protože v kapli může docházet k mnoha dějům. Člověk v ní křtem vstupuje pod ochranu Boží, ale může zde být také vyprovázen na věčnost. Muž a žena (že by další název výstavy?) zde mohou vstoupit do nerozlučitelného svazku manželství. V kapli se dějí milníky lidského bytí. Krom toho ale bývá kaple místem docela „obyčejného“ usebrání, vnitřního ticha a především nikdy nekončícího hledání.  

Vždy mi přišlo fascinující, jak se tyto tři kategorie, spojované především s vírou, dají bezvýhradně aplikovat též na uměleckou tvorbu. Jako by cesta k Bohu a cesta k artefaktu byly jen paralelní koleje vedoucí stejným směrem. Tím ale podobnosti ani zdaleka nekončí. Napadá mne především pošetilá snaha lidstva obě tyto cesty racionálně a institucionálně podchytit tak, aby se po nich mohl vydat bezmála každý, což se ovšem principiálně vylučuje s jejich jedinečností. Na těchto cestách je totiž každý osamocen a jen vlastní odhodlání, plnost myšlenek a vytrvalost mohou vést naše kroky dál a dál, snad i blíže cíli. 

Michal Kalhous (1967) asi není svatý muž (i když kdo ví?), ale je umělec. Patří k nejzajímavějším a nejdiskutovanějším autorům současné české scény. Jeho fotografie jsou navýsost originální promyšleným používáním technické nedokonalosti, svébytnou tonalitou, velikostí finálních pozitivů a nakonec i vybranými záběry. Každá Michalova výstava je jedinečná, fotografie sestavuje vždy pro konkrétní prostor a jednou ukázané záběry už podruhé nepoužívá. Každá veřejná prezentace je tak bodem na pomyslné cestě uměním. Ta byla a je velmi pestrá.

Michal se do světa umění začal plně nořit v devadesátých letech, a to nejen jako fotograf, ale také jako student kunsthistorie na olomoucké univerzitě. Přednášky mnoha skvělých profesorů mu jistě tříbily citlivost k umění a ovlivnily jeho vlastní tvorbu. Ta se skládala z jakýchsi (auto) performancí před fotoaparátem, subtilních dějů a her, kterým ale nechyběla značná dávka jemného humoru, snad až jakési lehkosti bytí. A té nejlépe docílíte, když se přestanete brát úplně vážně. Na tyto snímky pak navázaly fotografie monumentalizující běžné a prvoplánově nezajímavé předměty okolo nás a Michalovo dílo tak začalo být prodchnuto zájmem o obyčejnost.

Jemný humor, lehkost a obyčejnost jsou pak výchozím bodem také pro fotografování vlastní rodiny, což je Michalovo zásadní téma posledních patnácti let. Je to pochopitelně dlouhá doba a v průběhu ní se jeho pojetí měnilo k čím dál větší obecnosti vybraných fotografií. Tohoto posunu, ať již je, či není širším publikem přijímaný, si velmi vážím. Myslím totiž, že souvisí s autorovým sílícím pocitem zodpovědnosti nejen za sebe, své blízké, okolí, ale též za celou společnost a životní prostředí. Ona obecnost až znakovost tak dává nejen smysl, ale je též upřímná k autorovi samému a jeho aktuálnímu rozpoložení. 

Michalova odzbrojující otevřenost v kombinaci se zvláštním mixem pokory a sebejistoty tvoří všechny jeho nedávné výstavy. Ať již ta nadcházející dopadne jakkoliv, je součástí onoho hledání i nalézání.

Lukáš Bártl

Michal Kalhous (1967) – rodák z Valašského Meziříčí je spíše nenápadným, avšak svérázným uměleckým solitérem. Své výtvarné médium nalezl ve fotografickém obraze, v němž prozkoumává nekonvenční polohy. Inspiraci nachází v běžných situacích, v obyčejných věcech, které nás obklopují a ve kterých je schopen s pozoruhodnou citlivostí odkrývat skryté příběhy, obecnější obsahy či symbolické významy. I když se jeho způsob práce neopírá o nějaký apriorní program, přesto jeho fotografie prozrazují osobitý rukopis. Jako pozorný pozorovatel reaguje na vizuální podněty a jedinečnost okamžiku spontánně a neokázale. Je mu cizí povrchní efekt i artificiální způsob uvažování. Tomu odpovídá rovněž fotografická technika, která se vyhýbá profesionální rutině. Naopak – nedokonalost či záměrná neumělost je její silnou stránkou. Snímky, které jsou často rozostřené, podexponované, mají nicméně zvláštní kouzlo.

Kurátor výstavy Leszek Wojaczek

Doprovodné programy

28.05.2020 Komentovaná prohlídka s autorem výstavy

03.06.2020 Komentovaná prohlídka s galeristkou

15.06.2020 Komentovaná prohlídka pro ZUŠ

25.06.2020 Open space k výstavě v rámci festivalu Valašský Špalíček 2020

26.06.2020 Open space k výstavě v rámci festivalu Valašský Špalíček 2020

27.06.2020 Open space k výstavě v rámci festivalu Valašský Špalíček 2020

17.07.2020 Workshop „Vnímání fotografie“

17.07.2020 Komentovaná prohlídka s kurátorem výstavy

17.07.2020 Open space k výstavě v rámci Zámecké noci 2020

05.08.2020 Slavnostní dernisáž za přítomnosti autora

05.08.2020 Komentovaná prohlídka „Michal Kalhous – V kapli“ s Lukášem Bártlem

05.08.2020 Eliška Štefková - Koncert mezi fotografiemi

05.08.2020 Lektorský program „Poznej blíž fotografie s Michalem Kalhousem“

17.08.2020 Komentovaná prohlídka pro Základní umělecké školy.

17.08.2020 Komentovaná prohlídka pro SŠ.

17.18.2020 Workshop pro studenty Základních uměleckých škol.

18.08.2020 Komentovaná prohlídka pro studenty.

18.08.2020 Projekce dosavadní tvorby „V hledáčku Mihala Kalhouse“

18.18.2020 Workshop pro studenty Základních uměleckých škol.

19.08.2020 Komentovaná prohlídka pro Základní umělecké školy.

19.08.2020 Workshop pro studenty Základních uměleckých škol.

19.08.2020 Komentovaná prohlídka pro VŠ

19.08.2020 Projekce dosavadní tvorby „V hledáčku Mihala Kalhouse“

20.08.2020 Komentovaná prohlídka pro ZŠ.

20.08.2020 Workshop pro studenty Základních uměleckých škol.

21.08.2020 Komentovaná prohlídka s autorem výstavy

21.08.2020 Projekce dosavadní tvorby „V hledáčku Mihala Kalhouse“

22.08.2020 Lektorský program „Poznej blíž fotografie s Michalem Kalhousem“