ALEŠ HUDEČEK
Koherence

Malíř Aleš Hudeček (1973) se stal již nepřehlédnutelnou osobností současné výtvarné scény. Poprvé na sebe výrazněji upozornil již během studií na Katedře výtvarné tvorby Ostravské univerzity. V obrazech z konce 90. let jsou nejznámější Mladí sedláci z Westerwaldu, V polích a Lazebník. Hudeček už na těchto plátnech pracoval s fotografií. A právě využití fotky a následné narušení původního námětu zásahem čehosi nepatřičného, se stane do budoucna jedním z typických prvků Hudečkových obrazů.
Další etapa jeho tvorby by se dala charakterizovat jako akcentovaná figurace. I tady autor často vycházel z fotografie, respektive z nalezených a poškozených anonymních negativů. Snad právě ona neurčitelnost a neidentifikovatelnost spojená s těmito negativy otevřela Hudečkovi široké pole možností, jak s těmito inspiracemi pracovat. Autor hledal a našel způsob nového pojetí tohoto tradičního námětu. To novum se uplatňuje v kontrastním nastavení živého-organického (žena, lidské tělo obecně) v jeho efemérnosti a jakési melancholicky pojaté retro zadumanosti póz a gest. Protože řada obrazů vznikala jako rozvinutí kresebných prací i v plátnech hrála důležitou roli silná černá kontura. Nadsázka a vtip přítomné v řadě těchto pláten se stanou dalším z důležitých prvků Hudečkovy tvorby.
Změnu a odklon od figurace přineslo narození dcery Olivie. Hudeček začal malovat obrazy, v nichž tematizoval nové, jiné vidění světa. Pokusil se malovat svět závislý na očích dítěte, svět z dětské perspektivy (Dětský pokoj, Jugend Ikea, Horizont), svět, který je přítomen kolem nás, který ale nevnímáme jednoduše proto, že ho nevidíme. Tato změna byla pro Hudečkovo malování rozhodně životodárná a důležitá. V plátnech z poslední doby jakoby najednou odhalil, že k tomu, aby věci fungovaly jinak a „zázračněji“, není už třeba roubovat je k sobě, ale že stejně nosná může být prostá změna stanoviště a tím nové vidění skutečnosti. Rázem tak došlo v jeho obrazech k pročištění a zjednodušení. V poslední době se autor obrací k lidem, které zná a kteří jsou pro něj nějakým způsobem významní. Své přátele a kolegy začal malovat skrze zástupné znaky, nejčastěji předměty. Propojuje hrnky, talíře, příbory a „zdobí“ je na plátnech motivy z uměleckých děl svých přátel. Maluje taky interiéry, v nichž nebo do nichž jsou opět v drobných posunech a mutacích umisťovány fragmenty výtvarných děl různých autorů (Š. Mikeskové, K. Szanyi, D. Fialové, P. Pastrňáka), které se stávají součástí běžného mobiliáře – jako skříň, lampa, malba na stropě.
K tématům své tvorby Hudeček říká: „Nejzávažnějším tématem mé tvorby je malba jako taková. Nejsem žádný samozvaný mesiáš, který pouze kritizuje společnost. Vlastně si tím vším řeším svůj osobní výtvarný vhled. Nedokáži zbavit místní umění jistých problémů, tak jako to nedokázal nikdo přede mnou. Snažím se jen na ně poukázat svým malířským sdělením. A to mě baví“.

Z textu Martina Mikoláška

V současné době je Aleš Hudeček vedoucím Ateliéru užité malby na Střední umělecké škole v Ostravě.

Studium:

1992 – 1997 Katedra výtvarné tvorby Ostravské univerzity, Ostrava

Samostatné výstavy:

2011 - Lesbická metafyzika, Galerie kresby, Ostrava

2009 - Laboratory, Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava

Utopie, Galerie Beseda, Ostrava

Tušení souvislostí, galerie Bárka kafe, Ústí nad Labem

2008 - Chyba v Matrixu, Šustalova vila, Kopřivnice

Nové druhy, Červený kostel, Hlučín (s M.Hermanovou)

2007 – Narozeniny, Galerie kresby, Ostrava, www.minikino.cz/mkgalerie2.aspx

Vdovy, Galerie Dole, Ostrava

Jedna prázdná, druhá vysypaná, Důl Michal, Ostrava ( s D.Bednářem )

2006 – Interiéry

2004- Olivový háj, Červený kostel, Hlučín ( s K.Szanyiovou )

2003 - Pod su k ní, Galerie Skola,Institut pro umělecká studia O.u.,Ostrava

2002 - Kruci fix, Nibiru, Ostrava

C.A.P.D.P.,Na bidýlku, Brno (s K. Szanyiovou)

Pejsek, kočička a spol., Galerie Pokorný, Prostějov

2001 - 6,4 kg umění, Na bidýlku, Brno (s K. Szanyiovou)

Úplně jiná, úplně stejná, Bayer & Bayer, Praha

2000 - Pojď blíž, ať tě lépe cítím, GVUO Ostrava

Stipendijní pobyty

Čimelice, Nadace a centrum pro současné umění, Praha, 1999

Velký formát, Valtice, 2003

Malířské sympozium Albertovec, květen 2008

Smalt Art, sympozium smaltu, Ostrava Vítkovice 2011


Zastoupení ve sbírkách

Národní galerie - Veletržní palác

Dům umění Ostrava

Muzeum umění Olomouc

Sbírka Marek - Brno

Kurátor výstavy: Leszek Wojaczek 

Úvodní slovo: Denisa Fialová 

Performance: Markéta Hermanová